Každý se v průběhu života setkává s různými výzvami, mezi ně patří i ochrana příbuzných v situaci, kdy by svým jednáním mohli uškodit sami sobě či jiným blízkým osobám. Český právní řád na toto pamatuje a stanoví možnost svéprávnost osoby omezit. Níže uvádíme základní přehled toho, co je k omezení svéprávnosti potřeba vědět – jakési právní minimum pro neprávníky.
Výše uvedený institut je typicky používán v situacích, kdy se osoba není schopna z důvodu nepřechodné duševní poruchy sama postarat o své záležitosti. Taková osoba není schopna samostatně právně jednat a v úvahu přichází využití níže uvedeného postupu, abychom příbuzného ochránili před nevýhodnými nákupy či půjčkami.
Klíčové je, aby osoba byla stižena duševní poruchou, která není pouze přechodná (tedy nepatří sem opojení alkoholem, stavy mánie, deprese apod.). Tato porucha činí osobu neschopnou samostatně právně jednat. V takovém případě je možné podat příslušnému soudu návrh na omezení svéprávnosti. Návrh typicky činí příbuzný této osoby a to vůči soudu, v jehož obvodu má bydliště osoba, o jejíž svéprávnosti se má rozhodovat. V návrhu je nutné vylíčit relevantní skutečnosti – tedy kdo jej činí, v jaké věci, čeho se domáhá a na základě jakých skutečností navrhujete svéprávnost osoby omezit. Častou přílohou tohoto podání jsou pak lékařské zprávy, které konkrétní návrh odůvodní.
K omezení svéprávnosti soud přistoupí po zhlédnutí osoby, jejíž svéprávnost má být omezena, neboť k omezení může dojít jen v jejím zájmu (tedy pokud by si dotyčný mohl svým jednáním přivodit závažnou újmu). Soud rovněž zjišťuje názor člověka, jehož svéprávnost má být omezena. Ale pozor, potíže s dorozumíváním nejsou podle zákona samostatným důvodem k omezení svéprávnosti. Soud dále bere v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti, je zvažováno, zda by využití některého z mírnějších institutů, například nápomoci při rozhodování či zastoupení členem domácnosti (§ 45 a násl. a § 49 a násl. občanského zákoníku), nedosáhlo rovněž požadovaného účelu.
Omezit člověka ve svéprávnosti je tedy možné jen, pokud by mu jinak hrozila závažná újma a mírnější opatření k jeho ochraně nepostačuje. Nemusíte se obávat, pro řízení Vám bude ustanoven opatrovník (jiný než ten, o němž píšeme níže), jehož úloha končí spolu s řízením před soudem.
Soud může svéprávnost osoby omezit na maximálně 3 roky, ve výjimečných případech na 5 let. Pozor, člověka nelze v současném právu svéprávnosti zbavit. Omezení svéprávnosti je pak možné soudem prodloužit na základě nového návrhu.
Soud, který svéprávnost osoby omezil, jí současně ustanoví opatrovníka. Tím bude typicky člověk, kterého navrhne osoba stižená onou duševní poruchou nepřechodného charakteru, anebo soud alespoň přihlédne k jejímu přání. Rozsudek také vymezí, v jakém rozsahu je osoba ve svéprávnosti omezena (vymezí právní jednání, k nimž osoba není způsobilá). Soud by v odůvodnění rozhodnutí měl přesvědčivě vymezit, na základě jakých skutečností k výslednému výroku dospěl. Jeho obsah by osobě s omezenou svéprávností měl být vysvětlen buď jejím opatrovníkem či soudem.
Osoba, jejíž svéprávnost byla omezena však i nadále může v běžných záležitostech jednat (například jít si nakoupit, zajít si na poštu, pořídit lístky do kina). A pokud s rozhodnutím nesouhlasí, je možné proti němu do 15 dnů od doručení podat odvolání.
Právní jednání opatrovance, k němuž nebyl bez opatrovníka způsobilý, pak lze prohlásit za neplatné v případě, že osobě s omezenou svéprávností působí újmu. Soud rovněž může práva a povinnosti z takového závazku uzavřeného osobou s omezenou svéprávností upravit. Opatrovník ale může jednání opatrovance dodatečně schválit a to se bude tímto považovat za platné.
Po dobu trvání omezení ve svéprávnosti, je opatrovanec oprávněn navrhnout, aby mu svéprávnost byla soudem částečně, anebo zcela navrácena. Soud své původní rozhodnutí změní nebo zruší i bez návrhu a to bezodkladně, změní-li se okolnosti, za nichž bylo vydáno.
Návrh na omezení svéprávnosti Vám rádi pomůžeme vyhotovit a podat příslušnému soudu, neváhejte se na nás tedy obrátit.
JUDr. Pavel Berger, advokát
a Petr Hás