I. ČÁST: POSTUP PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ
Počátkem měsíce červenec 2024 nabyl plné účinnosti nový stavební zákon, který by měl podle záměru ministerstva proměnit stavební řízení v digitální, rychlejší a jednodušší, v porovnání se stavem před létem 2024. V dnešním příspěvku přinášíme přehled změn, které nový stavební zákon (dále jen „SZ“) přináší.
- velkou novinkou je vznik portálu stavebníka, přes který se celá žádost o povolení záměru bude podávat (ust. § 172 SZ, § 268 SZ)
- před zahájením řízení je možné žádat o tzv. předběžnou informaci v rámci působnosti stavebního úřadu, který má povinnost tuto informaci do 30 dnů poskytnout
- předběžná informace se může týkat toho, jaké orgány jsou ve vztahu k záměru dotčenými orgány, informací o nezbytnosti povolení záměru a jeho kolaudace, nebo o podmínkách využití území, ale také o tom, za jakých podmínek lze žádosti o povolení záměru vyhovět (ust. § 174 SZ)
- koordinované závazné stanovisko (ust. § 176 SZ) – namísto jednotlivých závazných stanovisek bude vydáváno jedno koordinované závazné stanovisko a bude zahrnovat požadavky na ochranu všech dotčených veřejných zájmů
- výjimkou bude EIA a JES (jednotné environmentální stanovisko – viz níže), které v koordinovaném závazném stanovisku nebudou obsaženy
- závěrem koordinovaného závazného stanoviska či koordinovaného vyjádření správní orgán uvede, zda je záměr z hlediska ochrany veřejných zájmů přípustný (ust. § 176 odst. 4 SZ)
- lhůta pro vydání vyjádření či stanoviska činí 30 dnů s možností prodloužení opět o 30 dnů (neplatí pro EIA a JES, ust. § 178 SZ)
- nebude-li vyjádření nebo stanovisko vydáno ve lhůtě, považuje se za souhlasné a bez podmínek (ust. § 178 odst. 3 SZ)
- závazné stanovisko lze přezkoumat ve lhůtě 6 měsíců, zrušit pak maximálně do 9 měsíců od jeho právní moci
- nové vyjádření či nové závazné stanovisko dotčeného orgánu lze vydat jen do 6 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí, pro které bylo vyjádření či stanovisko podkladem
- stavební záměr navíc nevyžaduje povolení u drobných staveb a změn využití území
- SZ rozlišuje tzv. stavby i) drobné, ii) jednoduché, iii) vyhrazené, iv) ostatní (přílohy č. 1 až 3 SZ)
- mezi drobné stavby, tedy ty, které nevyžadují stavební povolení, patří:
- stavba do 40 m2 zastavěné plochy, která je max. 5 m vysoká a má nejvýše jedno nadzemní podlaží a nachází se na pozemku rodinné domu nebo stavby pro rodinou rekreaci a současně souvisí s bydlením či rodinnou rekreací, je umisťována alespoň 2 metry od hranic pozemků
- skleník do 40 m2
- opěrné zdi do 1 m výšky či oplocení do 2 m výšky
- a další
- mezi jednoduché stavby se řadí stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci s maximálně 2 nadzemními a 1 podzemním podlažím, garáže, a další
- vyhrazenými stavbami jsou stavby dálnic, drah, civilní letecké stavby – působnost ve věci těchto staveb vykonává Dopravní a energetický stavební úřad (ust. § 17 SZ a § 33 SZ)
DŮLEŽITÉ POJMY:
- záměrem se rozumí stavba, soubor staveb, zařízení, údržba dokončené stavby, změna využití území… (ust. § 4 SZ)
- záměrem EIA se rozumí právě uvedené záměry, které podléhají posouzení vlivů na životní prostředí (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (ust. § 4 odst. 2 SZ)
- dotčený orgán je vázán svým přechozím stanoviskem, vyjádřením nebo závazným stanoviskem, které bylo vydáno jako podkladová dokumentace (ust. § 2 SZ) – princip vázanosti orgánů svými předchozími stanovisky
- jednotné environmentální stanovisko – vydává se ve formě závazného stanoviska a nahrazuje až 26 úkonů z 9 různých zákonů (o ochraně vod, ovzduší, přírody a krajiny…) v oblasti životního prostředí, vydávat jej bude ve většině případů krajský úřad
- výhodou je rovněž skutečnost, že pokud nebude k žádosti o povolení záměru vyjádření či závazné stanovisko připojeno, stavební úřad si je vyžádá sám u dotčeného orgánu – o tom více v II. dílu naší minisérie
JUDr. Pavel Berger, advokát
Petr Hás
