Jak se určí otcovství?
Mater semper certa est pater incertus, tedy matka je vždy jistá, otec nejistý – stará římskoprávní poučka, která však zůstává v českém právu stále základem určování rodičovství, resp. otcovství. Otázkou může být, jak dlouho se v době boomu surogátního mateřství ještě udrží, ale to už je zas na téma jiného článku. Zpátky k otázce určení otcovství v českém právním řádu.
Základem určení otcovství podle Občanského zákoníku (OZ) jsou domněnky. Domněnka je právní konstrukce, na jejímž základě se předpokládá existence nějaké skutečnosti, která není jistá, ale zkušenostně se předpokládá její pravdivost. OZ tyto domněnky obsahuje tři plus jednu velmi specifickou. K další domněnce se přistupuje, pouze v případě, že nelze aplikovat domněnku předchozí.
1. domněnka – domněnka otcovství manžela
Tato domněnka stanoví, že otcem dítěte je manžel matky. Konkrétně tedy za situace, že dítě se narodilo v době od uzavření manželství do uplynutí 300 dní od zániku manželství (rozvod/neplatnost/prohlášení nezvěstnosti). Pokud se dítě narodilo ženě, která se v mezidobí znovu provdala, pak se předpokládá, že otcem je manžel pozdější a to i když dítě narodilo před uplynutím 300 dní od zániku/neplatnosti předchozího manželství.
Pozor, pokud však manžel/bývalý manžel v době do 300 dní po rozvodu prohlásí, že není otcem dítěte a zároveň jiný muž prohlásí, že otcem dítěte je on. V takovém případě je za otce považován muž, který se za otce prohlásil, za podmínky, že matka s těmito oběma prohlášeními souhlasí.
Tato prohlášení se činí buď v řízení před soudem (zahájené na návrh jednoho z nich, před matričním úřadem či v případě pobytu v zahraničí, před zastupitelským úřadem ČR. To vše nejpozději do uplynutí jednoho roku od narození dítěte, ovšem nikoliv před případným nabytím právní moci rozsudku o rozvodu manželství.
Zvláštní domněnka – domněnka otcovství u dítěte počatého umělým oplodněním
Nyní se dostáváme k již předestřené specifické domněnce. Tato podmínka se použije výhradně v momentu, kdy neprovdaná žena počne dítě pomocí umělého oplodnění. Potom se má za to, že otcem dítěte je muž, který dal k umělému oplodnění svůj souhlas. Pokud je žena provdaná, použije se první domněnka.
2. domněnka – domněnka otcovství muže, který učiní s matkou „souhlasné prohlášení rodičů“
Pokud matka dítěte nebyla provdána (nebo dítě nebylo počato umělým oplodněním), bude třeba přikročit k jiné domněnce a první použitelnou je právě domněnka otcovství muže, který společně s matkou prohlásí, že je otcem dítěte. Toto prohlášení se činí za stejných podmínek jako prohlášení výše nadepsané a lze takto určit otcovství i k dítěti ještě nenarozenému, pokud již bylo počato.
3. domněnka – domněnka otcovství muže, který s matkou souložil v rozhodné době
Je poslední z domněnek pro určování otcovství a použije se až za předpokladu, že všechny předchozí domněnky v určení otcovství selhaly. V případě této domněnky vždy dojde na soudní řízení, které se zahájí na návrh matky, dítěte či muže, který tvrdí, že je otcem dítěte. Dle této domněnky se má za to, že otcem dítěte je muž, který s matkou souložil v době od 160-300 dní před narozením dítěte. Častěji však s větší dostupností DNA testů dochází v soudním řízení k určení otcovství touto cestou a tato domněnka slouží spíše jako pomoc pro určení “okruhu potenciálních otců“.
JUDr. Pavel BERGER, advokát
Vojtěch Liška
