Dlouho sporná otázka valorizace vnosů do SJM byla snad již finálně rozhodnuta a Ústavní soud 11. září 2024 stanovil, že k valorizaci může docházet i bez předchozího ujednání manželů. Jaké změny toto rozhodnutí přinese v praxi a jak se k němu vlastně dospělo? To vše se pokusíme shrnout v tomto článku.
Co je to vlastně valorizace vnosů do SJM? Odpověď nalezneme v § 742 odst. 2 OZ, kde je ve zkratce stanoveno, že to co bylo na společný majetek vynaloženo z výhradního majetku jednoho z manželů, bude při vypořádání SJM započteno se zvýšením, resp. snížením, které odpovídá změně hodnoty daného majetku v čase od vynaložení do zániku SJM. Tato situace platí i v opačném případě, tedy v případě, že hodnota byla vynaložena ze společného majetku na majetek výhradní.
Náhled na tento institut byl v průběhu času velmi rozličný a právní obec na jeho využití dosud nenalezla shodu. Starý občanský zákoník z roku 1964, který platil do roku 2012, valorizaci vnosů do SJM neupravoval. Judikatura k vnosům do SJM v této době upravovala pouze situaci, kdy se hodnota věci snížila a bylo tedy nutné poměrně snížit i hodnotu, která byla na věc vynaložena původně. Situace se změnila s přijetím Nového občanského zákoníku z roku 2012, který nově obsahoval již shora zmíněný § 742.
Další zlom ovšem přichází v roce 2022, kdy přichází judikát Nejvyššího soudu 22 Cdo 3323/2022, který dojde výkladu, že pro valorizaci vnosů do SJM je třeba, aby si toto manželé společně ujednali, čímž podle jeho vlastních slov dotváří právo a vyplňuje mezeru zákonodárce. Proti tomuto se však vymezil právě již zmiňovaný čerstvý judikát Ústavního soudu Pl. ÚS 23/24, který tento postup NS označil za protiústavní a výklad označil za zjevné překrucování smyslu a účelu zákonného ustanovení. S konečnou platností by tedy měla být jistota v tom, že vnosy do SJM budou valorizovány, tak aby odpovídali své skutečné, nikoliv původní hodnotě.
Pro lepší představu jak valorizace vnosů funguje, uvedeme příklad. Manželé se vzali v roce 2000, přičemž za 5 let zakoupili byt v hodnotě 500.000 Kč. Z těchto 500.000 Kč bylo 400.000 Kč ze společných úspor a 100.000 Kč z manželova dědictví po babičce (není součást SJM, ale výlučný majetek manžela). V roce 2024 se manželé rozhodli, že se rozvedou a v rámci vypořádání SJM vznikl spor o to, jak byt rozdělit. Dle starého výkladu by byt v hodnotě nyní již 5.000.000 Kč byl rozdělen tak, že manželovi by náležela kompenzace ve výši 100.000 Kč za původně vynaložené prostředky a byt by byl posléze rozdělen na dva rovné díly. Podle nového výkladu však manželovi nenáleží pouze čistá náhrada v původní výši, ale tato náhrada zvýšená o to, o co byla v průběhu času obohacena. Výše tohoto obohacení bude určena individuálně v rámci řízení a dá se předpokládat, že její určení nebude úplně jednoduchou záležitostí. Předně je třeba upozornit, že velmi pravděpodobně nepůjde jen o jednoduchý výpočet na způsob – původně činila částka 20 % z ceny a nyní bude tento poměr stejný. Do určování výše může mluvit mnoho faktorů jako prostředky postupně vynaložené na rekonstrukce aj.
Právě metodika určování výše valorizace by měla být předmětem dalších rozhodnutí Krajského, potažmo Nejvyššího soudu v kauze, a Ústavní soud je k určení této metodiky přímo v nálezu vyzývá. Bude tedy ještě zajímavé sledovat, jaké podmínky budou pro valorizace vnosů do SJM nastaveny.
JUDr. Pavel BERGER, advokát a Vojtěch Liška
