II. ČÁST: STAVEBNÍ ŘÍZENÍ
Přinášíme druhý díl naší minisérie ze stavebního práva (první díl zde). Dnes se podíváme na postup poté, co je stavební řízení zahájeno. Hovoříme zde o tzv. záměru a jeho povolení. V tomto příspěvku pro nás bude relevantní záměr stavební – tedy když si chcete například postavit rodinný domek. Tak jak na to?
- z minula je třeba připomenout možnost žádat o poskytnutí předběžné informace – tj. informace ještě před zahájením řízení, např.: o nezbytnosti povolení záměru a jeho kolaudace, info o dotčených orgánech ve vztahu k záměru apod.
- účastníkem řízení je stavebník, obec, jejíhož území se záměr týká, vlastník konkrétního pozemku, osoby, jejichž vlastnická a jiná věcná práva mohou být záměrem dotčena (sousedé), a další osoby, o nichž tak stanoví jiný zákon
- žádost o stavební povolení musí obsahovat specifikaci o tom, kdo žádost činí, v jaké věci, čeho se domáhá, vůči komu žádost činí (stavební úřad – typicky úřad obecní), základní údaje o stavebním záměru, rozsahu a jeho účelu, způsobu a době provádění, identifikační údaje o pozemku či stavbě, na nichž se má záměr uskutečnit, dokumentace pro povolení záměru, plánovací smlouva (je-li uzavřena), souhlas vlastníka, souhlas účastníků řízení se záměrem, relevantní vyjádření a závazná stanoviska
- pokud však všechna vyjádření či závazná stanoviska nedodáte, stavební úřad si je vyžádá sám přímo u dotčeného orgánu (ust. § 184 odst. 3 SZ)
- v případě vad žádosti Vás stavební úřad vyzve k jejich odstranění a řízení přeruší
- v případě zásadních vad bude však řízení odloženo – chybí-li dokumentace pro povolení záměru, jsou přítomny vady projektové dokumentace…
- pokud stavebník není vlastníkem pozemku, na němž má být záměr uskutečněn (a nesvědčí mu právo stavby či služebnost) musí stavebník úřadu doložit souhlas vlastníka pozemku (tedy osoby, která je zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník)
- souhlas se vyznačuje na situačním výkresu dokumentace a to tak, aby bylo možné vlastníka identifikovat, včetně jeho podpisu
- úřad do 7 dnů od odstranění vad (anebo přijetí bezvadné žádosti) o zahájení řízení vyrozumí účastníky řízení, dotčené orgány a hlavního projektanta
- ve vyrozumění se dočtete, jak se účastníci mohou se záměrem seznámit, kdy proběhne ústní jednání atd. (ust. § 188 SZ), případně v jaké lhůtě může účastník uplatnit námitky
- ústní jednání však není povinné vždy
- účastníci řízení, jak je vymezuji výše, mohou tedy uplatnit námitky a pokud je stavební úřad shledá důvodnými, umožní rovněž stavebníkovi, aby se vyjádřil (§190 SZ)
- pokud je nařízeno veřejné ústní jednání, tak nejpozději při něm může každý uplatnit připomínky (jde o tzv. připomínky veřejnosti podle § 192 SZ)
- úřad posuzuje, zda je záměr v souladu s územně plánovací dokumentací, cíli a úkoly územního plánování, požadavky zákona a jiných právních předpisů a rovněž ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení
- při posuzování souladu s jinými právními předpisy vychází úřad z vyjádření či závazného stanoviska dotčeného orgánu (ust. § 193 odst. 2 SZ)
- lhůta pro vydání rozhodnutí je 30 dnů u jednoduchých staveb a 60 dnů v ostatních případech, přičemž úřad může lhůty prodloužit (ust. § 196 SZ)
- v zákoně však chybí sankce za nedodržení lhůty
- povolení je platné typicky na 2 roky ode dne nabytí právní moci, nejdéle pak na 5 let, dobu platnosti je možné opakovaně prodloužit (ust. § 198 SZ)
- nejste-li s rozhodnutím úřadu spokojeni, můžete podat odvolání, přičemž odvolací orgán (typicky krajský úřad) ve věci vydá meritorní rozhodnutí, nemůže však už – podle nové úpravy – docházet k ping pongu mezi úřady, tedy stavu, kdy by krajský úřad vrátil věc zpět původnímu (obecnímu) úřadu, ten by rozhodl, krajský úřad rozhodnutí zrušil a vrátil věc zase zpět obecnímu…(ust. § 225 SZ)
JUDr. Pavel Berger, advokát
Petr Hás
