Osud pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení – I. část
Věřitel, přihlašující svou pohledávku do insolvenčního řízení, se kromě série požadavků, které na něj klade insolvenční zákon, musí vypořádat také s důsledky plynoucími z podstaty samotné pohledávky a způsobu, kterým bude úpadek jeho dlužníka řešen. V závislosti na právě uvedeném se věřitel může, anebo také nemusí, uspokojení své pohledávky dočkat. Cílem tohoto článku bude zmapovat základní typy pohledávek (I. část) a porovnat jednotlivé způsoby řešení úpadku právě z perspektivy věřitelů (II. část) a šancí, které jim právní úprava dává ve věci vymožení plnění v rámci insolvenčního řízení.
Pohledávky zajištěné a nezajištěné
- jsou to právě věřitelé zajištěných pohledávek, kteří se s velkou pravděpodobností uspokojení své pohledávky v insolvenčním řízení dočkají, neboť již § 2 písm. g) InsZ konstatuje, že taková pohledávka je zajištěna majetkem z majetkové podstaty, který je předmětem zástavního práva, zadržovacího práva, omezení převodu nemovitosti, zajišťovacího převodu práva nebo postoupení pohledávky k zajištění
- výčet je to taxativní a není možné jej rozšiřovat (například podzástavní právo do něj tedy nespadá)
- ust. § 293 InsZ pak stanoví, že insolvenční správce je vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení majetkové podstaty (tj. majetku, který má sloužit k uspokojení věřitelů[1]), jinými slovy tedy v ins. řízení dojde k prodeji předmětu zajištění (majetku dlužníka) a uspokojení zajištěného věřitele z částky takto získané (často jde o prodej nemovitých věcí ve veřejné dražbě, mimo dražbu, v dražbě provedené soudním exekutorem anebo v režimu občanského soudního řádu) – a jak patrno, šance na uspokojení zajištěného věřitele jsou, v porovnání s věřitelem, jehož pohledávka není majetkem dlužníka zajištěna, značné, neboť zajištění věřitelé jsou uspokojeni z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění
Pohledávky podřízené, podmíněné a duplicitní
- věřitelé podřízených pohledávek jsou co do šancí na jejich uspokojení z majetkové podstaty pravým opakem zajištěných věřitelů, jejich pohledávka je totiž v režimu § 172 InsZ takovou pohledávkou, která má být uspokojena až po úplném uhrazení všech pohledávek, kterých se ins. řízení týká, tj. často za situace, kdy z majetku dlužníka (majetkové podstaty) již k uspokojení věřitelů podřízených pohledávek nezbyde nic
- v případě řešení úpadku oddlužením jsou takovými pohledávkami úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, smluvní pokuta sjednaná pro případ prodlení, a to ve výši, ve které v souhrnu převyšují výši jistiny přihlášené pohledávky k okamžiku jejího vzniku
- konstrukcí právě zmíněného ustanovení umožňil zákonodárce dlužníkům uniknou dluhové spirále, jelikož z důvodu rostoucích peněžních sankcí by nikdy nebyli schopni svůj dluh uhradit
- v tomto případě (řešení úpadku oddlužením) se navíc k míře uspokojení podřízených pohledávek vůbec nepřihlíží[2] a věřitel jejich uspokojení nemůže s největší pravděpodobností vůbec očekávat
- mezi podřízené pohledávky patří rovněž pohledávky společníků obchodní korporace (dlužníka) nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu[3]
- podmíněné pohledávky jsou pak vázány na suspenzivní (odkládací) či rozvazovací (rezolutivní) podmínku – pohledávky s podmínkou rozvazovací se považují za nepodmíněné až dokud není podmínka splněna, do doby splnění podmínky odkládací nemá věřitel právo hlasovat na schůzi věřitelů[4]
- duplicitní pohledávky jsou typicky pohledávky, které zavazují dlužníka a třetí osobu (zástavního dlužníka) či případ ručení, bankovní záruky, zajišťovací směnky apod.
- věřitel se v takovém případě přihlásí do ins. řízení, to mu ale nebrání, aby se uspokojil na majetku třetí osoby (ručiteli) a ta pak nastoupila do ins. řízení na jeho místo, neboť v souladu s § 183 odst. 3 InsZ se ručitel může domáhat uspokojení toho, co původnímu věřiteli poskytl bez ohledu na to, zda se do ins. řízení přihlásil
Pohledávky splatné a nesplatné
- krom pohledávky vázané na podmínku lze podle § 173 odst. 3 InsZ přihlásit také pohledávky nesplatné, tedy takové, ze kterých věřitel nemůže ještě požadovat po dlužníkovi plnění před orgánem veřejné moci (žalobou u soudu)
Pohledávky vykonatelné a nevykonatelné
- vykonatelná je taková pohledávka, která byla věřiteli přiznána soudním rozhodnutím (typicky na základě podané žaloby) a tzv. pariční lhůta k dobrovolnému plnění uplynula
- pro takovou pohledávku je pak zahájena exekuce nebo soudní výkon rozhodnutí a je nutné ji do ins. řízení přihlásit, neboť v době trvání účinků ins. řízení není exekuce možné provádět
- věřitel však krom rozsudku (či notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti) musí doložit také právní důvod vzniku pohledávky, což platí standardně i pro pohledávky nevykonatelné (tedy takové, o nichž dosud nebylo soudem či rozhodcem rozhodováno)
Pohledávky peněžité a nepeněžité
- v zásadě platí ust. § 175 InsZ, totiž, že přihlašované pohledávky je vždy nutné vyčíslit v penězích, ačkoliv jde o pohledávku nepeněžitou
- pohledávku v cizí měně je dle kurzu ČNB třeba přepočíst na koruny ke dni zahájení ins. řízení či ke dni její splatnosti (podle toho, co nastalo dříve)
Pohledávky neuspokojované v insolvenčním řízení ex lege (ze zákona)
– jde o výčet (nikoliv taxativní) pohledávek v § 170 InsZ, podle kterého se v insolvenčním řízení neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku, není-li dále zákonem stanoveno jinak:
a) úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až v době po tomto rozhodnutí,
b) úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek věřitelů, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku,
c) pohledávky věřitelů z darovacích smluv,
d) mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka, s výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného za veřejné zdravotní pojištění, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před rozhodnutím o úpadku,
e) smluvní pokuty, pokud právo na jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku,
f) náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí v insolvenčním řízení
– dále sem můžeme zařadit pohledávky promlčené (budou insolvenčním správce či dlužníkem při přezkumu popřeny)
Pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené naroveň
- jde o pohledávky výslovně uvedené v § 168 a 169 InsZ
- zejména jde o pohledávky insolvenčního správce, pracovněprávní nároky dlužníkových zaměstnanců, pohledávky státu, pohledávky na výživném, pohledávky na náhradu škody způsobené na zdraví a další
- tyto pohledávky se uspokojují kdykoliv po rozhodnutí o úpadku v plné výši
- uplatňují se (písemnou formou) u osoby s dispozičním právem[5] k majetkové podstatě – v zásadě je to dlužník, s výjimkou doby od prohlášení konkurzu, pak je takovou osobou insolvenční správce
Pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení fikcí
- jde mj. o pohledávky podle ust. § 172 odst. 4 InsZ, tedy již zmíněné podřízené pohledávky společníků nebo členů družstva, pohledávky plynoucí z incidenčních sporů (§ 202 odst. 1 InsZ, pohledávky manžela dlužníka v případě řešení úpadku konkurzem podle ust. § 275 InsZ a v neposlední řadě také pohledávky finančních institucí, které se ocitly v úpadku a kteréžto pohledávky plynou z dlužníkova účetnictví (tedy vklady klientů bank, které se ocitly v úpadku) podle ust. § 373 InsZ)
- na uvedené pohledávky se pak pohlíží jako na pohledávky přihlášené, a to i v případě, že věřitel byl zcela pasivní a pohledávku svým konáním nikdy do řízení fakticky nepřihlásil
- pohledávky společníků nebo členů družstva se neuplatňují, ale pouze oznamují insolvenčnímu správci, který vede jejich evidenci[6]
JUDr. Pavel BERGER, advokát a Petr Hás
[1] § 2 písm. e) InsZ
[2] ust. § 412a odst. 3 InsZ
[3] ust. § 171 odst. 1 a 3 InsZ
[4] ust. § 51 odst. 4 InsZ
[5] ust. § 229 InsZ
[6] ust. § 172 odst. 4 InsZ
