Průvodce novými pracovněprávními změnami pro rok 2024. Co se mění od 1. ledna?
Pracovní právo
Zákoník práce doznal k 1. 1. 2024 řady změn, přičemž část z nich je účinná již od října 2023. Pojďme se na jejich souhrn společně podívat.
Základem každé společnosti jsou její zaměstnanci, její lidský kapitál. Zákon zná tři formy pracovněprávních vztahů na ose zaměstnavatel – zaměstnanec. Toho základního, tj. pracovního poměru se novelizace dotkla jen omezeně. Změn však doznala právní úprava dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Změny se u „dohodářů“ dotýkají zejména těchto oblastí:
- zaměstnavatel je nově povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby, tedy vytvořit jakýsi výkaz, z něhož bude patrné, kdy zaměstnanec bude přítomen na pracovišti (doba od – do) s tím, že zaměstnavatel je povinen zaměstnance s tímto seznámit alespoň 3 dny předem, pokud se však se zaměstnancem nedohodne jinak (typicky si mohou lhůtu vzájemnou dohodou zkrátit), postačuje však, bude-li rozvržena jen jedna směna, přičemž časové období, které má být ve výkazu uvedeno také není omezené – může jít o rozvrh práce na týden či měsíc
- zaměstnanec má nyní právo na pracovní volno bez náhrady odměny z dohody, a to v případě, že se na straně zaměstnance vyskytne překážka v práci (návštěva lékaře, pohřeb apod.), překážka v práci z důvodu obecného zájmu (darování krve…)
- u DPP se do limitu 300 hodin ročně nezapočítává doba, kdy zaměstnanec fakticky práci nevykonával (z důvodu překážky v práci, dovolené…) (jde o tzv. náhradní doby ve smyslu § 348 ZP)
- velkou novinkou je právo zaměstnance na dovolenou, které se bude řídit úpravou pracovního poměru a dovolené s ním spojené: týká se i zaměstnanců, jejichž dohoda byla uzavřena v roce 2023, tedy nikoliv pouze zaměstnanců nových
- výměra dovolené se vypočte na základě zákonné fikce, tedy: u zaměstnance DPP/DPČ platí, že pro výpočet dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně a zaměstnanec bude mít právo na dovolenou, pokud odpracuje čtyřnásobek týdenní pracovní doby, tj. 80 hodin a současně tento pracovní vztah bude trvat alespoň 4 týdny (28 dní) v konkrétním kalendářním roce
- Ministerstvo pro usnadnění výpočtu zkonstruovalo jednoduchý vzorec: počet odpracovaných týdnů/děleno/celkovým počet týdnů za kalendářní rok/krát/týdny dovolené poskytované zaměstnavatelem (většinou 4 nebo 5)/krát/úvazek tj. 20 hodin a zaokrouhlím nahoru – příklad: student odpracuje u zaměstnavatele 290 hodin za rok, tedy odpracoval 14 celých týdnů, dosadím do vzorce výše: 14/děleno/52/krát/4/krát/20 – student má nárok na 22 hodin dovolené (zaokrouhleno nahoru)
- právě uvedené platí pro každou dohodu zvlášť, ledaže na sebe pracovněprávní vztahy bezprostředně navazují, pak se považují za jeden nepřetržitě trvající celek
- pokud zaměstnanec volno nevyčerpá v době trvání pracovněprávního vztahu, má při jeho skončení právo na proplacení hodin, které z dovolené nevyčerpal (v částce průměrného hodinového výdělku)
- ve vztahu k home office a „dohodářům“ stanoví zákon možnost, nikoliv povinnost, sjednat s nimi náhradu nákladů vzniklých při práci z domu
- novinkou je také právo zaměstnanců na dohodu na příplatky či jiné kompenzace za práci ve svátek, v noci a o víkendech, případně za práci ve ztíženém pracovním prostředí
- dále je to právo zaměstnance požadovat po zaměstnavateli uzavření (hlavního) pracovního poměru, pokud zaměstnanec za posledních 12 měsíců byl zaměstnán u zaměstnavatel v souhrnu alespoň 180 dní
- právo zaměstnance žádat odůvodnění výpovědi z dohody a to do 1 měsíce od jejího doručení a povinnost zaměstnavatele odůvodnění bez zbytečného odkladu poskytnout v písemné formě
Toto byl výčet změn u prací konaných mimo pracovní poměr. Níže si ukážeme změny, které se dotknou i pracovního poměru:
- jde o náhradu nákladů při práci zaměstnance mimo pracoviště: opět jde pouze o možnost, nikoliv povinnost: zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na částce, kterou mu bude kompenzovat práci z domu (náklady s tím spojené) – částka je v zásadě stanovena paušálně (4,60 Kč/1 hodina) a stanovena může být ve vzájemné dohodě či vnitřním předpisu
- zaměstnavatel se však se zaměstnancem může dohodnout, a to písemnou formou, že mu při výkonu práce na dálku žádná náhrada nákladů nenáleží (pro DPP a DPČ zákon povinnost náhrady nákladů nestanoví)
- právo těhotných žen, osoby pečující o jiného a dalších, které pak mohou zaměstnavatele žádat, aby jim umožnil práci na dálku, zaměstnavatel však není povinen vyhovět, odmítnutí musí mít písemnou formu a být odůvodněné
- doručování do vlastních rukou je pak zúženo, a to pouze na písemnosti související se skončením pracovního poměru či DPP/DPČ, odvoláním z pracovního místa vedoucího zaměstnance či vzdáním se tohoto místa a dále pak mzdový a platový výměr, ostatní písemnosti budou doručeny nepřítomné osobě okamžikem dojití do dispoziční sféry adresáta a není tedy už potřeba doručovat je do vlastních rukou zaměstnance
- doručení písemnosti datovou schránkou, elektronicky, emailem anebo kdekoliv, kde je zaměstnance zastižen je nyní rovno osobnímu doručení písemnosti na pracovišti zaměstnavatele
- zaměstnanec může udělit souhlas k tomu, aby mu písemnosti byly doručovány prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací (formou samostatného písemného prohlášení), souhlas lze odvolat s účinností ode dne jeho odvolání
- doručování do datové schránky zaměstnavatele je nyní možno bez souhlasu zaměstnavatele, podobně to platí i naopak
- písemnosti zaslané zaměstnancem formou emailu nepotřebují nově elektronický podpis, postačí prostý podpis zaměstnance (a potvrzení zaměstnavatele)
- u dvoustraných jednání (smlouvy, dohody) uzavřených prostřednictvím sítě či služby elektronických komunikací je zaměstnavatel povinen zaslat zaměstnanci elektronicky jejich úplné znění, od takto zaslané smlouvy může zaměstnanec do 7 dnů od doručení odstoupit (s výjimkou dohod o rozvázání pracovního poměru či DPP/DPČ)
- nově je vyžadována písemná forma smlouvy o pracovním poměru, má-li ten být uzavřen na dobu určitou, písemná forma je dále vyžadována při sjednání kratší pracovní doby než 40 hodin týdně
- dále je písemná forma vyžadována pro žádosti o rodičovskou dovolenou (ta musí být podána alespoň 30 dní před nástupem na tuto dovolenou, leda by tomu vážné důvody bránily, dále musí obsahovat dobu jejího trvání, přičemž žádost lze podávat opakovaně), písemná musí být také žádost těhotné zaměstnankyně či osoby pečující o závislou osobu či dítě do 15 let o vhodnou úpravu pracovní doby, kteréžto žádosti zaměstnavatel musí vyhovět, pokud by ji zamítl, je třeba zamítnutí písemně odůvodnit a současně je možné tak učinit jen na základě vážných provozních důvodů
- dále je to povinnost zaměstnavatele poskytnout denní odpočinek, a nikoliv jej jen naplánovat/rozvrhnout
- zaměstnanec může žádat o obnovení (zcela nebo zčásti) původního rozsahu původní pracovní doby (třeba plného úvazku), zaměstnavatel nemá povinnost žádosti vyhovět, zamítnutí je třeba písemně zdůvodnit
- vybraní zaměstnanci (výčet v § 303 ZP) jako jsou zaměstnanci Policie ČR, ozbrojených sil, GIBS, Kanceláře PS, Senátu, Vězeňské služby, ČSSZ a dalších subjektů nesmějí být členy řídících nebo kontrolních orgánů podnikajících právnických osob (ledaže by tam byli vysláni zaměstnavatelem – pak jim za tuto činnost náleží také odměna)